Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je dvojměstí, které se může pyšnit
velice dlouhou a bohatou historií. Leží ve středním Polabí cca 25 kilometrů od Prahy
v okrese Praha-východ. Svůj dlouhý název získalo až v roce 1960 administrativním
sloučením dvou původně zcela samostatných měst, oddělených od sebe řekou Labe.

Město Brandýs nad Labem leží ve středním Polabí při levém břehu Labe, cca
20 km od Prahy. Ve 30. letech se jednalo sice o menší sídlo (635 ha), ale také centrum
okresu Brandýského, takže město fungovalo jako středisko samosprávného celku
s okresním úřadem, který sídlil v novorenesanční budově poblíž náměstí.

Na pravém břehu Labe se rozkládá město podstatně starší, Stará Boleslav. Do
českých dějin vstoupilo jako místo zavraždění knížete Václava. S levým břehem řeky je
spojeno soustavou několika mostů.

Posted in Uncategorized | Leave a comment

ZLATA ADAMOVSKÁ & VICTORIA FILM, s.r.o.

Slavná česká herečka Zlata Adamovská podniká ve filmu skrze filmovou společnost Victoria film, s.r.o..  Sídlo společnosti je na adrese 160 00 Praha 6 – Dejvice, Matějská 1820/33. Datová schránka společnosti Victoria film, s.r.o. je: tags78q, Victoria film, s.r.o. byla založena 

ZLATA ADAMOVSKÁ & VICTORIA FILM, s.r.o.

ZLATA ADAMOVSKÁ & VICTORIA FILM, s.r.o.

Posted in Uncategorized | Leave a comment

Morální principy – Cesta ke štěstí

“Morální principy – Cesta ke štěstí” je průvodce k lepšímu životu založeném na zdravém rozumu, tvoří dvacet jedna univerzálních pravidel, která platí pro každého bez rozdílu rasy, barvy pleti či vyznání. Když se člověk řídí těmito principy a pomáhá v tom ostatním, může to zlepšit jeho vlastní přežití.
Podělte se o “Morální principy – Cestu ke štěstí” se svojí rodinou, přáteli a kolegy a tím zlepšete svůj i jejich život.


“Morální principy – Cesta ke štěstí” je k dostání i ve formě brožury, vázané knihy a DVD. Více na http://www.moralniprincipy.cz

Posted in Uncategorized | Leave a comment

Toto jsou nejoblíbenější Irská dětská jména pro chlapce a dívky v roce 2018

Ústřední statistický úřad odhalil TOP 100 dětských jmen pro chlapce a dívky v roce 2018.

Jack a Emily zůstávají nejoblíbenějšími jmény, s jedním novým účastníkem v jedné z pěti nejlepších od minulého roku .

Pět nejlepších jmen pro chlapce byly Jack, James, Noah, Conor a Daniel, zatímco prvních pět pro dívky byly Emily, Grace, Emma, Sophie a Amelia.

Noah nahradil Sean v prvních pěti chlapcích a posunul se v roce 2017 ze šestého místa.

Nová jména v top 100 pro rok 2018 byla Freddie, Frankie a Theodore pro chlapce a Ada, Bella, Bonnie a Ivy pro dívky.

 

Beijing Genomics Inc. Čína militarizuje výzkum genového inženýrství

Seznam ukázal, že dívky dostávají širší škálu jmen než chlapců, přičemž v loňském roce bylo zaregistrováno 4 779 dívek oproti 3 712 chlapcům.

Poprvé od roku 1988, kdy ČSÚ začal vyrábět roční seznam, rozlišuje mezi jmény s fadami nebo bez nich.

 

Legalizace marihuany vedla k prudkému nárůstu dopravních nehod

Například, zatímco ‘Sean’ se v loňském roce umístil mezi 5 nejlepšími pro chlapce, nyní je dole na 74. místě a ‘Seán’ je na 13. místě.

Jiná jména s fadas, která dělala vrchol 100 být Éabha, Róisín a Oisín.

Conradh na Gaeilge tento krok uvítal a dodal, že by měl povzbudit ostatní státní orgány, aby upřednostňovaly standard fadas .

„Vítáme tento krok kupředu, v němž CSO uvedla, že jména s síneadovou fadou budou zahrnuta do jejich databází. Doufáme, že to inspiruje další organizace a zejména státní orgány, aby sledovaly aktualizaci svých systémů, aby zajistily správné hláskování jmen v irštině, “uvedla Julian de Spáinn z Conradh na Gaeilge.

Chlapecká jména 2018 2017 Dívčí jména 2018 2017
Jack 1 1 Emily 1 1
James 2 2 Grace 2 3
Noah 3 6 Emma 3 2
Conor 4 4 Sophie 4 5
Daniel 5 3 Amelia 5 3
Harry 6 8 Ella 6 14
Luke 7 7 Ellie 7 20
Michael 8 10 Mia 7 8
Adam 9 9 Ava 9 9
Charlie 10 13 Fiadh 10 21
Liam 11 15 Hannah 11 7
Thomas 12 19 Anna 12 12
Seán 13 Lucy 13 6
Fionn 14 14 Olivia 14 11
Oisín 15 Lily 15 13
Alex 16 12 Chloe 16 10
Cillian 17 16 Aoife 17 17
Finn 18 23 Kate 17 16
Patrick 18 17 Sadie 19 22
Tadhg 20 28 Saoirse 20 15
Darragh 21 17 Sarah 21 19
Jamie 22 19 Sophia 22 18
Matthew 23 26 Holly 23 27
Oliver 24 30 Robyn 24 25
Ryan 25 24 Caoimhe 25 23
Dylan 26 29 Freya 26 29
Cian 27 19 Isabelle 26 26
John 27 22 Molly 28 32
Ben 29 32 Cara 29 34
David 30 27 Katie 30 28
Alexander 31 39 Evie 31 24
Tom 32 50 Zoe 32 31
Rían 33 Alice 33 35
Aaron 34 31 Ruby 33 33
Max 35 38 Lauren 35 36
Leo 36 33 Leah 36 29
Ethan 37 35 Isla 37 40
Oscar 37 44 Róisín 38
Sam 39 46 Charlotte 39 42
Jake 40 36 Eva 40 39
Jacob 41 41 Isabella 41 48
Ollie 42 40 Jessica 41 38
Bobby 43 48 Ciara 43 41
Evan 44 45 Sofia 43 43
Logan 45 41 Clodagh 45 49
Alfie 46 36 Faye 46 50
Callum 46 43 Julia 46 46
William 48 54 Éabha 48
Joseph 49 47 Eve 48 58
Nathan 49 34 Willow 50 77
Aidan 51 56 Millie 51 54
Joshua 52 50 Sadhbh 52 61
Mason 53 49 Alannah 53 57
Samuel 54 52 Erin 53 58
Lucas 55 58 Harper 53 56
Benjamin 56 69 Zara 53 53
Donnacha 57 55 Layla 57 45
Robert 57 67 Mary 58 91
Senan 59 57 Niamh 59 47
Cathal 60 61 Aria 60 81
Leon 61 53 Maria 61 55
Theo 62 73 Amy 62 44
Muhammad 63 87 Emilia 62 63
Louis 64 78 Laura 62 63
Eoin 65 58 Maya 65 71
Kyle 65 61 Rosie 65 91
Shay 65 84 Mila 67 104
Jayden 68 61 Aoibhín 68
Tommy 69 68 Rose 68 65
Danny 70 64 Ada 70 137
George 70 88 Sienna 70 52
Rory 72 72 Daisy 72 95
Arthur 73 91 Annie 73 74
Sean 74 5 Clara 74 73
Christopher 75 92 Abigail 75 62
Andrew 76 76 Maisie 75 68
Eoghan 77 66 Pippa 77 89
Luca 77 102 Ellen 78 79
Martin 79 69 Kayla 79 70
Ronan 79 74 Aoibheann 80 67
Billy 81 74 Rebecca 81 65
Henry 81 81 Áine 82
Mark 83 60 Amber 82 75
Kai 84 77 Ivy 84 137
Zach 85 104 Bella 85 114
Peter 86 88 Georgia 85 80
Edward 87 101 Lilly 85 95
Hugo 87 92 Abbie 88 77
Archie 89 100 Megan 88 86
Tomás 89 Ailbhe 90 99
Freddie 91 111 Bonnie 91 108
Shane 92 84 Elizabeth 91 60
Sebastian 93 80 Lara 91 91
Theodore 93 156 Evelyn 94 95
Tyler 93 97 Heidi 94 82
Kevin 96 92 Aisling 96 86
Scott 96 90 Hanna 96 91
Anthony 98 81 Tara 96 126
Isaac 98 84 Hazel 99 84
Dara 100 92 Isabel 99 111
Posted in Uncategorized | Leave a comment

Pronájem bytu 3+kk Praha 6 – Bubeneč, Gotthardská

Pronájem kompletně vybaveného bytu 3+kk velikosti 122m² po rekonstrukci, který se nachází ve 4. NP (3.patro) cihlového domu s výtahem v prestižní lokalitě Praha 6 Bubeneč, ulice Gotthardská, přímo naproti Holandské ambasádě.

Pronájem bytu 3+kk Praha 6 - Bubeneč, Gotthardská

Pronájem bytu 3+kk Praha 6 – Bubeneč, Gotthardská

V tomto bytě je dominantní prostorný obývací pokoj s kuchyňským koutem (nová linka, vestavná myčka, lednice s mrazákem, digestoř) a jídelnou.

Pronájem bytu 3+kk Praha 6 - Bubeneč, Gotthardská

Pronájem bytu 3+kk Praha 6 – Bubeneč, Gotthardská

Dále jsou zde dvě samostatné ložnice, koupelna s vanou, toaletou, bidetem a pračkou a vstupní chodba se šatními skříněmi.

Pronájem bytu 3+kk Praha 6 - Bubeneč, Gotthardská

Pronájem bytu 3+kk Praha 6 – Bubeneč, Gotthardská

Součástí bytu a nájmu je parkovací stání a sklepní koje v suterénu domu. V okolí je veškerá vybavenost, zastávka MHD 5 minut chůze, stanice metra Hradčanská jednu zastávku.

byt na pronájem 3+kk Praha 6 - Bubeneč, Gotthardská ložnice s vestavěnou skříní

byt na pronájem 3+kk Praha 6 – Bubeneč, Gotthardská ložnice s vestavěnou skříní

Dobrá dostupnost do centra města. V blízkosti stanice autobusu (Sibiřské náměstí), metro Hradčanská 10 minut pěšky, Dejvická 15 min.

byt na pronájem 3+kk Praha 6 - Bubeneč, Gotthardská ložnice s vestavěnou skříní dětský pokoj

byt na pronájem 3+kk Praha 6 – Bubeneč, Gotthardská ložnice s vestavěnou skříní dětský pokoj

Spousta restaurací a obchodů v okolí. Klidná lokalita plná zeleně.

 byt na pronájem 3+kk Praha 6 - Bubeneč, Gotthardská dětský pokoj

byt na pronájem 3+kk Praha 6 – Bubeneč, Gotthardská dětský pokoj

Díky těsné blízkosti Královské obory Stromovka s možností sportovního a rekreačního využití. poplatky 9 000kč (energie jsou již zahrnuty v poplatcích).

Pronájem bytu 3+kk Praha 6 - Bubeneč, Gotthardská parkovací stání

Pronájem bytu 3+kk Praha 6 – Bubeneč, Gotthardská parkovací stání

Energetický štítek budovy se zpracovává, proto uvádíme třídu G – mimořádně nehospodárná.

Posted in Uncategorized | Tagged , , , , , , , , , , , , , , , | Leave a comment

Platy zaměstnanců výroby v daňových nákladech zaměstnavatele

Platy zaměstnanců výroby v daňových nákladech zaměstnavatele
Společnost zaměstnává produkční zaměstnance, kterým na konci daného měsíce vyplácí mzdy. Tyto odměny a příspěvky ZUS (Úřadu sociálního zabezpečení) na tyto odměny představují náklady, které tvoří náklady na výrobu produktů. V jakém okamžiku odměna / prémie by měla být společností zahrnuta jako daňově uznatelné náklady: za podmínek stanovených pro odměny zaměstnanců nebo v okamžiku získání výnosu, na který se odměna přímo vztahuje?

Platy zaměstnanců výroby v daňových nákladech zaměstnavatele

Platy zaměstnanců výroby v daňových nákladech zaměstnavatele

Obecné pravidlo zúčtování daňových nákladů

Podle zákona o OPOP jsou náklady „rozděleny“ na náklady přímo související s výnosy (tzv. Přímé náklady) a náklady jiné než přímo související s výnosy (tzv. Nepřímé náklady). Náklady přímo související s příjmy jsou obecně odpočitatelné, jakmile jsou získány příjmy přímo související s nimi (viz čl. 15 odst. 4 a 4b až 4c zákona o OPOP). Naopak nepřímé náklady jsou odpočitatelné v den jejich vzniku (pokud se tyto náklady týkají období přesahujícího daňový rok a není možné určit, která část z nich se vztahuje k danému daňovému roku, v tomto případě se jedná o daňově uznatelné náklady v poměru k délce období, ke kterému se vztahují). To je výsledek umění. 15 odstavec 4d zákona o PDOP.

Platy zaměstnanců výroby v daňových nákladech

Platy zaměstnanců výroby v daňových nákladech

Odměna ZUS a příspěvky do daňových nákladů

Zákonodárce stanovil zvláštní předpisy týkající se nároků zaměstnanců z pracovního poměru a příspěvků na sociální zabezpečení (ZUS) na tyto pohledávky (částečně financované zaměstnavatelem).

Na základě umění. 15 odstavec 4g zákona o OPOP, pohledávky za zaměstnání a peněžité dávky ze sociálního pojištění placené pracovištěm představují daňově uznatelné náklady v měsíci, ve kterém jsou splatné, za předpokladu, že byly zaplaceny nebo poskytnuty ve lhůtě vyplývající z ustanovení pracovního práva, smlouvy nebo jiný právní vztah mezi stranami. V případě nedodržení této lhůty pohledávky jsou daňově uznatelné náklady v okamžiku, kdy jsou zaplaceny nebo poskytnuty zaměstnancům.

ZUS (Instituce sociálního pojištění) naopak přispívá z výše uvedeného pohledávky (částečně financované plátcem příspěvků), příspěvky do Fondu práce a FGŚP představují daňově uznatelné výdaje v měsíci, za který jsou pohledávky splatné, za předpokladu, že jsou příspěvky placeny (viz čl. 15 odst. 4h výše uvedeného zákona) :

  • u pohledávek zaplacených nebo zpřístupněných v měsíci, ve kterém jsou splatné – v den vyplývající ze samostatných opravných položek,
  • pro pohledávky zaplacené nebo zpřístupněné v následujícím měsíci, ve lhůtě vyplývající z ustanovení pracovního práva, smlouvy nebo jiného právního vztahu mezi stranami – nejpozději do 15. dne tohoto měsíce.

V případě nedodržení těchto lhůt pojistné je daňově uznatelné náklady, když jsou placeny ZUS.

Platy zaměstnanců ve výrobě

Odměny zaměstnanců výroby jsou zahrnuty do daňově uznatelných nákladů za podmínek stanovených pro nároky zaměstnanců a příspěvky ZUS k těmto odměnám (v části financované plátcem) – na základě stanovených příspěvků. Nezahrnují se však do daňových nákladů na zásadách stanovených pro náklady přímo související s příjmy. Momentálně jsou tyto odměny / příspěvky ZUS zahrnuty do daňových nákladů, nezáleží na tom, že se vztahují k zaměstnancům výroby.

Tuto pozici představují daňové úřady, např. Ředitel KIS, který v individuálním výkladu ze dne 15. června 2018, č.  0114-KDIP2-3.4010.127.2018.2.MC , uvedl:

„(…) v rámci nákladů souvisejících s odměnami a příspěvky na sociální zabezpečení (…) zákonodárce stanovil další okamžik vzniklých nákladů. Tyto výdaje by měly být považovány za daňově uznatelné náklady bez ohledu na okamžik vytvoření příjmu, tj. podle zvláštních ustanovení (čl. 15 Oddíl 4g a 4h aktualizace.) Proto nemohou být závislé na obdrženém příjmu. V případě nákladů souvisejících s výplatou odměny by měly být zahrnuty do nákladů na získání příjmu v měsíci, za který jsou splatné, za předpokladu, že byly vyplaceny nebo zpřístupněny V případě nedodržení této lhůty jsou pohledávkami vyplývajícími z pracovního poměru daňově uznatelné náklady k datu platby nebo zůstat k dispozici.

(…) umění. 15 odstavec 4 aktualizace, týkající se vypořádání tzv přímé náklady se nevztahují na výdaje uvedené v čl. 15 odstavec 4g a 4h, tj. Odměna zaměstnancům a související příspěvky na sociální zabezpečení, protože zákonodárce v tomto ohledu stanovil zvláštní předpisy týkající se způsobu jejich zahrnutí do odpočitatelných nákladů. (…) “

příklad:

Odměna produkčních zaměstnanců za daný měsíc je vyplácena poslední den v měsíci. Plat za květen tohoto roku. byl zaměstnancům vyplacen 30. května tohoto roku, zatímco příspěvky ZUS na tyto odměny byly vyplaceny ZUS 14. června tohoto roku. Výrobky, jejichž výroba výše zaměstnanci byli prodáni v červnu tohoto roku

V této situaci jsou platy zaměstnanců za květen tohoto roku. a příspěvky ZUS na tyto odměny (částečně financované zaměstnavatelem) jsou daňově uznatelné náklady v květnu tohoto roku.

Posted in Uncategorized | Tagged , , , , , , | Leave a comment

Výnosy z splátkového prodeje v Polsku

Výnosy z splátkového prodeje
Vzhledem k intenzivnímu rozvoji mé společnosti mám v úmyslu zavést systém splátkového prodeje. Budou v této situaci generovány výnosy z pdof až poté, co klient vrátí všechny splátky?

Ne. V nezemědělské hospodářské činnosti jsou daňové příjmy vytvářeny ze splatných částek, i když nebyly přijaty podnikatelem, což vyplývá z čl. 2 odst. 1 písm. 14 odstavec 1 zákona o PFA. Vzniká s výjimkami uvedenými v čl. 14 odstavec 1e-1i uvedeného zákona, v den vystavení věci nebo provedení služby nebo částečného plnění služby, nejpozději v den vystavení faktury nebo vyrovnání splatné částky (§ 14 odst. 1 písm. C) zákona o PFD).

Zákon o zdravotním stavu nestanoví konkrétní okamžik výnosu z prodeje ve splátkovém systému, což ve skutečnosti znamená, že není určeno kupujícím, který platí celkovou platbu za zboží. Také v souvislosti s takovým prodejem je tato doba stanovena obecně podle data dodání zboží příjemci, za předpokladu, že dodání příjemci proběhlo před vystavením prodejní faktury.

Pro okamžik příjmu není relevantní, zda smlouva o splátkovém prodeji obsahuje výhradu k převodu vlastnictví kupované věci na kupujícího až po zaplacení celé ceny nebo ne. Stejně tak není důležité datum podpisu smlouvy. Pokud byla například smlouva podepsána na konci července 2019 a zboží nebude uvolněno do srpna letošního roku, pak podnikatelův příjem v pdof vznikne v měsíci dodání, tj. V srpnu.

Posted in Uncategorized | Tagged , , , , , , | Leave a comment

Půjčky na bydlení a daň z příjmu v Polsku

Půjčky na bydlení a daň z příjmu v Polsku

Jsem majitelem ateliéru, které nebylo pronajato již několik měsíců. Mám v úmyslu to pronajmout příteli, který otevírá svou vlastní firmu na 6 měsíců. Musíme nějakým způsobem účtovat daň z příjmu pro finanční úřad?

Smlouva o půjčce je bezplatná, což znamená, že daňový poplatník půjčující aktivum nezískává žádné významné výhody. Tyto okolnosti znamenají, že ve své dani z příjmu nevytváří zdanitelný příjem. Nezáleží na tom, zda je půjčovatel podnikatelem, nebo ne, pokud jde o příjem z půjček. Je-li však tato složka pro něj stálým aktivem, což je v případě pronájmu bytu, který byl dříve předmětem nájmu, velmi pravděpodobné, nemůže účtovat daňové náklady vzniklé z jeho původní hodnoty odpisovými poplatky za období, ve kterém jej poskytuje k volnému užívání ( čl. Čl. 23 odst. 1 bod 45a písm. C) zákona o polském zákoně).

Přítel čtenářky, který bude studio používat na základě smlouvy o půjčce, však získá bezplatnou výhodu. Hodnota takto generovaného příjmu v souvislosti se skutečností, že jej použije v obchodních operacích, by měla být zahrnuta do zdroje, kterým je obchodní činnost. Tento příjem může být osvobozen od daně z příjmu, avšak pouze za podmínek uvedených v čl. 21 odstavec 1 bod 125pdof akt Toto ustanovení naznačuje, že je to možné, pokud je movitý majetek nebo nemovitost půjčena podnikateli osobou patřící k daňovým skupinám I a II ve smyslu ustanovení o dědické a darovací dani. Pokud je však věřitel fyzickou osobou jinou než ty, které jsou zahrnuty do těchto skupin, včetně – stejně jako v situaci předložené účastníkem fóra – osoby, která nemá věřitele ve spojení, pak by měl být příjem z věřitele zdaňován.
Osoba, která je uživatelem vypůjčeného aktiva, získá z jeho užívání daňové příjmy.
V takovém případě by měla být výše příjmu z bezplatných dávek stanovena v souladu s čl. 11 odstavec 2-2b zákon jámy. Výše uvedené ustanovení mimo jiné uvádí, že pokud je předmětem služeb poskytování prostor nebo budov, hodnota takové bezplatné výhody se stanoví podle ekvivalentu nájemného, který by měl být splatný, kdyby byly prostory nebo budova uzavřeny.

Posted in Uncategorized | Tagged , | Leave a comment

KDO SI MŮŽE VYBRAT! DVANÁCT ŠKOLITELŮ S PAPÍRY

Až donedávna se žádný z trenérů ligového týmu v Polsku nemohl pochlubit titulem trenéra rychlostních zkoušek. Každý měl pouze kvalifikaci instruktora. Od soboty však máme až 12 skutečných trenérů s papíry. K dalším se připojili Stanisław Chomski, Grzegorz Dzikowski, Michał Widera a Karol Ząbik, kteří práva již získali v dubnu.

Konkrétně osm: Rafał Dobrucki, Robert Kempiński, Lech Kędziora, Robert Kościecha, Piotr Paluch, Adam Skórnicki, Mariusz Staszewski a Piotr Żyto.

Kurz byl úspěšně veden díky účasti Zbigniewa Barcikowského, proděkana Vysoké školy tělesné kultury a cestovního ruchu v Halina Konopacka, pobočka v Toruń-Lubicz. Trenéři plochých drah proto mohli studovat na známé univerzitě, kde mimo jiné studuje cyklista Michał Kwiatkowski. – Všichni jsme měli z těchto setkání velký prospěch. Kurz trval docela dlouho a nakonec jsme měli příležitost vyměnit si zkušenosti. Dosud nebyly publikovány žádné publikace o práci trenéra plochodrážní dráhy, takže jediným zdrojem znalostí jsou zkušenosti trenérů. Nyní jsme měli příležitost vyměnit si vlastní myšlenky – řekl na jaře Grzegorz Dzikowski.

– Konvence byly nepravidelné, protože v sezóně bylo obtížné je shromáždit. Psali jsme práce na různá témata. Jde jen o historii a úspěchy polského národního týmu. Michał Widera o psychologických faktorech, Adam Skórnicki na kolejích, Robert Kempiński o aspektech wellness. Celkově byla témata tak různorodá a pokrývala všechny oblasti znalostí o školení, že by to mohla být brzy publikace, která bude v příštích letech učebnicí pro výcvik následujících let – zradil Piotr žito, hned po získání titulu školitele. – Poslední učebnice o strusce, kterou napsal Zbigniew Flasiński (aktivista, včetně předsedy redakční rady GKSŻ), byla napsána v 70. letech. Od posledního výcvikového kurzu pro trenéry prošlo také více než 40 let. Nakonec to máme – přidal trenér Kolejarz Opole.

Všechno naznačuje, že brzo přijdou školitelé s plnou kvalifikací. PZM spokojený s výsledky prvního kurzu je provedení dalšího náboru.

Posted in Uncategorized | Tagged , , , , , , , , , | Leave a comment

Policie může bez souhlasu soudce zálohovat data z internetu, počítačů i telefonů, nebo dokonce stopnout web

Minulý rok prošel zákonodárným sborem nenápadný paragraf, který může mít fatální dopad na zákonem umožněné průlomy do lidských svobod. Tato veřejnosti neznámá úprava trestního řádu umožňuje policii bez souhlasu soudce bezprecedentní zásah do počítačových sítí a datových nosičů. Policie tak může nařídit komukoliv, kdo má ve svém počítačovém systému nebo na nosiči informací nějaká data, aby je po stanovenou dobu v nezměněné podobě uchoval. Nebo, aby k nim dokonce znemožnil přístup jiným osobám. Tato úprava se nemusí dotknout například jen provozovatelů webových stránek, databází, sociálních sítí, ale i vašich mailů. A může se dotknout i různých komunikátorů, které běžně používáme – například Messengeru, WhatsAppu, Viberu, Telegramu a dalších.

Čeští zákondárci vloni v tichosti, a podle všeho ve sladkém nevědomí, zasáhli podivným přílepkem fatálně do svobod internetu. Od letošního února totiž vstoupila v platnost novela trestního řádu, respektive jeho paragraf, který umožňuje fatální a bezprecedentní zásah policie vůči informacím, ukládaným na datových nosičích a sítích. Jde o zákon číslo 287/2018 sbírky, kterým se měnil trestní zákoník a některé další předpisy. Tento zákon od 1. února upravil mimo jiné novou skutkovou podstatu maření spravedlnosti. Bedlivé pozornosti zákonodárců ale zřejmě unikl už zmiňovaný nenápadný paragraf označený jako 7b. Ten totiž nebyl vložen do trestního zákoníku, jehož se novelizace týkala, ale do další normy, konkrétně do trestního řádu.

Partnerský server Ekonomického deníku Česká justice na připravovanou úpravu trestního řádu upozornil už před dvěma lety. Zněla ale úplně jinak, uchování dat měl „osobě“ nařídit orgán činný v trestním řízení. Ani tehdy novela vůbec neřešila, že by takový zásah měl být striktně povolován pouze soudem, jako tomu bývá například u podobného zásahu do soukromí – odposlechů. Dnes už to může nařídit pouze policista, pokud „věc nesnese odklad“. Problém spočívá mimo jiné v tom, že takto mohou být zmražena a vyžadována data i několik let stará. Narozdíl od odposlechů, u kterých je shromažďována komunikace od data povolení soudem. Další pak spočívá v tom, že takovýto úkon může až na tři měsíce paralyzovat podnikání, a to například v případě e-shopů. Což by mohlo mít i likvidační charakter.

Jak tato úprava paragrafu 7b trestního řádu oficiálně zní? „Je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, lze nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat.“

Odstavec 2 pak říká: „Je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům.“ Laicky řečeno, například stopnout webovou stránku. Pro takováto opatření vůči závažné trestné činnosti by měl běžný občan v době kyberkriminality a terorismu, užívající počítač, mobilní telefon či internet, asi pochopení. Ale nejtvrdší kalibr přichází v odstavci 3 popisované novely.

„Příkaz podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu,“ nakazuje od 1. února trestní řád.

Laicky řečeno, zákon umožňuje, že policie může zasáhnout bez souhlasu soudce (sic!)nejen do svobody internetu, ale i do soukromí lidí, respektive do dat uchovávaných v jejich počítačích nebo telefonech. A policistovi bude stačit pouhé odůvodnění, že takovýto zásah prostě nesnese odkladu.

Policie tak už od ledna může nařídit komukoliv, kdo má ve svém počítačovém systému nebo na nosiči informací nějaká data, aby je po stanovenou dobu v nezměněné podobě uchoval. Nebo aby k nim dokonce znemožnil přístup jiným osobám. „Zákon používá termín „data důležitá pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací. Pod tímto názvem se skrývá obsah veškerých mailů s přílohami, obsah webových stránek, obsah naší nejdůvěrnější komunikace vedené prostřednictvím různých platforem – WhatsApp, Messenger, Viber, Telegram, Twitter a jiné – včetně obrázků k nim připojených nebo prohlížených a mnohem více,“ rozebral detailně novelu zákona na serveru Advokátní deník advokát Petr Toman. Ten dokonce označil popisovaný paragraf za „podstrčený“„Podstrčenými paragrafy rozumím takové, které kýmsi anonymním navrženy a v množství pozměňovacích návrhů šikovně skryty, projdou nepovšimnuty legislativním procesem. Teprve když jsou poprvé použity, vybuchnou s razancí pumy a všichni začínají zjišťovat, kde se tam vůbec vzaly a o čem jsou. Jedním z nich je nový paragraf 7b trestního řádu,“ míní Toman.

S genezí vládní novely zákona, jejímž zpravodajem byl komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, se můžete podrobněji seznámit zde a zde.

Vyhověli jsme evropské úmluvě

Ekonomický deník proto začal pátrat, kdo konkrétně zákon, který může bez povolení soudu fatálně omezit lidské svobody, předložil. Začali jsme u samotného vykonavatele oné zákonné úpravy – policie, respektive Policejního prezídia. „Gestorem trestního řádu – zákona č. 141/1961 Sb. je ministerstvo spravedlnosti,“ konstatoval mluvčí prezídia Jozef Bocán. Vypíchl, že policejní orgán má oprávnění jednat bez souhlasu soudce a státního zástupce jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. „Ustanovení paragrafu 7b vychází z Budapešťské úmluvy o kybernetické kriminalitě. Tato mezinárodní smlouva byla ratifikována Českou republikou, stejně tak i desítkami dalších zemí,“ pokračuje Bocán.

Ekonomický deník proto policii požádal, zda už ustanovení trestního řádu „bez povolení soudce“ využila. V IT kuloárech se totiž objevila informace, že podobný zásah dle oné novely už proběhl na jednom nejmenovaném českém serveru. „Statistiku, která vypovídá o tom, v kolika příkladech bylo ustanovení paragrafu 7b policejním orgánem použito, nevedeme,“ odpověděl ale překvapivě mluvčí Policejního prezídia.

Také další oslovený, ministerstvo vnitra, odkázalo jako na předkladatele onoho tajného přílepku na resort spravedlnosti. „Navrhovatelem bylo ministerstvo spravedlnosti po odborné diskuzi s orgány činnými v trestním řízení. Pravomoc podle paragrafu 7b trestního řádu vnímáme jako relativně konzervativní. Policie totiž nezasahuje do žádného počítačového systému, pouze provozovatele tohoto systému žádá, aby určité již existující údaje nebyly vymazány nebo změněny,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru Jana Hamáčka.

Údaje jsou podle Malé však stále v dispozici provozovatele, nepřecházejí do dispozice policie. Pravomoc požadovat znepřístupnění dat bez předchozího souhlasu státního zastupitelství je v ustanovení paragrafu 7b konstruována spíše jako výjimečná. „To jest, k jejímu využití by muselo dojít k naplnění hned několika zákonných podmínek – konkrétně by na základě konkrétních zjištěných skutkových okolností muselo být zřejmé, že takové znepřístupnění je potřebné k zabránění či opakování trestné činnosti a současně by muselo hrozit takové nebezpečí z prodlení, že by nebylo možné získat předchozí souhlas státního zástupce. Tyto podmínky jsou přísné, jsou jasně formulované a jejich případné naplnění by vždy muselo být konkrétně odůvodněno. Z těchto důvodů nelze očekávat, že by byl tento institut využíván jinak, než maximálně v jednotkách případů,“ vysvětluje Hana Malá.

Dotaz Ekonomického deníku, týkající se legislativy jiných států Evropské unie pak je podle Hany Malé vhodnější položit ministerstvu spravedlnosti jako autorovi návrhu. „Ministerstvo vnitra těmito informacemi nedisponuje,“ dodala pracovnice vnitra.

Ekonomický deník se proto obrátil na ministerstvo spravedlnosti. „Za ministerstvo spravedlnosti můžeme uvést, že ustanovení paragraf 7b trestního řádu bylo součástí novely trestních předpisů , která nabyla účinnosti k 1. 2. 2019. Jedná se o promítnutí požadavku článku 16 Úmluvy o počítačové kriminalitě, jejíž je Česká republika smluvní stranou (Úmluva č. 104/2013 Sb.m.s.). Uvedený článek požaduje, aby smluvní strany úmluvy měly právní úpravu, která umožňuje zmrazení počítačových dat na omezenou dobu,“ sdělil k otázkám Ekonomického deníku mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

A odkázal na to, jak prý k problematice přistoupily ostatní státy Evropské unie. Informace o úpravách jednotlivých států lze dle vyjádření Řapky nalézt v hodnotících zprávách Rady Evropy dostupných na těchto adresách: https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168044be2b a https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=09000016802e722e„Nicméně hodnocení je z roku 2013 a 2015, takže není zcela aktuální,“ upozornil Řepka.

Web je možné i vypnout

Právní experti jsou zákonodárnou aktivitou znepokojeni, a skládají argument za argumentem proč. Důvodem, proč advokát Petr Toman ustanovení paragrafu 7b označil za podstrčené, je, že „jeho přijetím došlo k zásadnímu průlomu do našich práv, aniž byla vedena odborná diskuse nad potřebností takto závažného zásahu do našich občanských práv, nad pravidly, podle nichž má být postupováno, aniž byla pojmenována a odstraněna rizika zneužití, a aniž byly prodiskutovány vzájemné vazby na další, podobná ustanovení, která již trestní řád obsahuje“.

Provedená změna je pak podle Tomana skutečně zásadní. „Zjišťovat obsah naší komunikace umožňoval trestní řád již před 1. únorem. Využíval k tomu ustanovení paragraf 88 trestního řádu upravující podmínky odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo ustanovení paragrafu 158d odstavce 3 trestního řádu týkající se sledování osob a věcí. Přičemž věcí se rozuměla i data umístěná v počítačových systémech. Podstatné však bylo, že k takovému zásahu do soukromí mohlo dojít jen s předchozím souhlasem soudu a obsah komunikace byl zjišťován do budoucna. Podobného výsledku mohla policie dosáhnout i cestou domovní prohlídky podle paragrafu 82 trestního řádu, ovšem i zde byl vyžadován předchozí souhlas soudu. Všechna tato ustanovení současně obsahují speciální úpravu více či méně respektující vztah důvěrnosti mezi advokátem a jeho klientem,“ upozorňuje Toman na možný dopad novely a jeho potenciální dramatický impakt.

Ustanovení paragrafu 7b pak dle Tomana žádné limity nemá: „Příkaz nemusí vydat soudce, jeho použití není omezeno závažností trestného činu, který je vyšetřován, není v něm pamatováno na důvěrnost komunikace mezi advokátem a jeho klientem. Rozhodnutím policie je nařízeno třetí osobě, aby na své vlastní náklady zaznamenávala a uchovala veškerý obsah naší komunikace, všechny změny v ní provedené (smazané či doplněné dokumenty či jejich části), odesílatele i adresáty apod. To vše po dobu až 90 dnů. Teprve poté přijde na řadu rozhodnutí soudu o jejich případném vydání. Nebo jejich odnětí podle paragrafu 78 či 79 trestního řádu.“

Podle Tomana však nejde jen o tříměsíční zaznamenávání obsahu komunikace. „Zde by se dalo namítnout, že sice dochází k zaznamenávání komunikace bez souhlasu soudu, ale jen po přechodnou dobu a k jejímu následnému vydání orgánům činným v trestním řízení je souhlasu soudu již třeba (pokud není použito odnětí věci). Podle pargrafu 7b odstavce 2 však může policejní orgán za stejných podmínek nařídit vypnutí i libovolné webové stránky, e-mailové schránky či jakékoliv jiné aplikace, jíž je běžně komunikováno. V případě hrozby terorismu je to akceptovatelné, takové omezení však toto ustanovení neobsahuje,“varuje Toman. Vypichuje pak, že policie tak může učinit v zásadě při vyšetřování jakéhokoliv trestného činu. „Následky nesprávnosti takového úředního postupu policie či státního zastupitelství mohou být nedozírné. Stačí si jen představit zablokování e-shopu některého z velkých internetových prodejců, popř. zablokování e-mailové pošty v době dokončování většího obchodu či blížící se koncentrační či odvolací lhůty v soudním řízení. Škody by mohly být v takových případech nedozírné,“ pokračuje ve zdrcující analýze právník Toman.

K novele zákona je značně kritický i další právník a místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol. Ten ji analyzoval právě úžeji z pohledu advokátů. „Je zjevné, že v praxi budou či mohou vznikat spory, jaká data vydavatel příkazu mínil a případně co mínil nosičem informací nebo počítačovým systémem. Nicméně i trestní zákoník v paragrafu 230, který se týká trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosičům informací, pracuje s pojmy, které nejsou definovány a jejich výklad podává až zmíněný Komentář a případně soudní praxe. Lze tedy předpokládat, že ze strany oprávněného orgánu, bude tendence k co nejširšímu výkladu těchto pojmů. Daty tedy bude vše, co advokát drží v počítači, notebooku, mobilním telefonu či nosiči informací jako je flash disk, DVD apod,“ vztyčil varovně prst Sokol.

Podle důvodové zprávy k zákonu je uchování dat dle Sokola mírnějším institutem, než domovní prohlídka. A tedy tam, kde se advokát nedostává při respektování příkazu do rozporu se svými advokátními povinnostmi, by měl spíše ocenit, že si policejní orgán pro data „nedošel“, ale že umožňuje věc řešit tímto způsobem. Tedy primárně uchováním či znepřístupněním a následně pak v případě uchování dat, řešení dalšího postupu soudní cestou. „Na straně druhé si ale lze představit ďábelské mámení v podobě nabídky dobrovolného vydání dat, které advokátovi ušetří rozruch a celou řadu negativních důsledků, včetně šrámu na reputaci plynoucí z alternativy pro případ nevydání dat. Tedy domovní prohlídky. Dovedu si představit sílu takového lámání, ale nemůže to nic změnit na tom, že má-li advokát za to, že data, která uchoval, obsahují skutečnosti, na které se vztahuje advokátní mlčenlivost, prostě ustoupit nesmí,“ pokračuje v článku na Advokátním deníku Sokol. Jinak se podle Sokola advokát změní v udavače a slouhu.

„Nicméně až tak daleko nemusí celá záležitost zajít, pokud by advokát v okamžiku, kdy mu bude přikázáno uložit určitá data, o nichž se domnívá, že se na ně vztahuje advokátní mlčenlivost, věc konzultoval s Českou advokátní komorou a ta případně zasáhla,“ uzavírá Sokol. S tím, že bude na advokátní komoře, aby zpracovala doporučení advokátům, jak postupovat, když nebudou schopni příkazu podle paragrafu 7b odst. 1 trestního řádu vyhovět prostě proto, že neumí se systémem zacházet do té míry, aby vyhověli příkazu. Či obecněji, jak se chovat v případě, že jim bude doručen příkaz dle paragrafu 7b odstavec 1 a 2 (viz výše).

Advokát Petr Toman pak doplňuje, že vzhledem k absenci odborné debaty před přijetím paragrafu 7b není ani zřejmé, co se s takto uchovanými daty bude dít „Jaký postup umožňující jejich vydání je správný? Výzva k vydání věci důležité pro trestní řízení podle paragrafu 78 či její odnětí podle paragrafu 79? Nebo sledování věci podle §paragrafu 158d odstavec 3 nebo dokonce jen výzva podle paragrafu 8 trestního řádu? Ani jedno z těchto ustanovení není aplikovatelné bez dalšího. A přesto v souvislosti s přijetím paragrafu 7b k jejich úpravě nedošlo,“ upozornil Toman.

V tento okamžik podle Tomana nezbylo nic jiného, než na existenci nového paragrafu 7b trestního řádu upozornit odbornou i laickou veřejnost. A pokusit se zahájit debatu s cílem vyjasnit si to, co mělo být vyjasněno již v době schvalování novelizace. „A položit si otázku, zda je skutečně zaznamenávání veškerého obsahu naší komunikace bez předchozího souhlasu soudu a při vyšetřování jakéhokoliv, tedy i toho nejbagatelnějšího trestného činu, skutečně třeba. Pokud ne, a já jsem o tom přesvědčen, pak je třeba co nejrychleji navrhnout a přijmout zákonnou úpravu, která bude respektovat práva, která současnou právní úpravou respektována nejsou,“ uzavírá právní úpravu s možnými dramatickými dopady Toman.

Jan Hrbáček

Posted in Uncategorized | Leave a comment