Když 15. března 1939 v šest hodin ráno překročilo 350 000 vojáků Třetí říše hranice Československa, sněžilo. Operaci s krycím názvem „Březnový vítr“ nebo také „Unternehmen Südost“ velel generál Walter von Brauchitsch. Německo se zmocnilo zbytků Československa a učinilo z něj svůj protektorát. Dvě hodiny po překročení hranic, které se tehdy nacházely již v oblasti Mělníka, vstoupil wehrmacht do Prahy. Spolu s armádou dorazilo i gestapo a SS. Po sedmé hodině večer vjel do obsazeného Pražského hradu sám Adolf Hitler. O den později vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Konečné řešení české otázky byl plán nacistického Německa na úplnou germanizaci českého území, a to především vysídlením českého obyvatelstva na Sibiř nebo do oblasti Volyně. První návrhy a požadavek na nutné vysídlení Čechů ze středoevropského prostoru přednesl v r. 1919 Rudolf Lodgmann von Auen. Od té doby se „plány“ v Německu zdokonalovaly a již v roce 1932 dal Hitler ve svém projevu v Mnichově zřetelně najevo, jaké má s námi úmysly:„… Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou tvořit husitskobolševický agitační blok.“ Nebýt Rudé armády a Sovětského Svazu, tak by se plán „konečného řešení“ realizoval úplně. Na našem území položilo svůj život 140 000 rudoarmějců. To je závěr, o kterém by se v dnešní ČR mělo podle „správných kruhů“ mluvit jen velmi málo, a když už, tak nejlépe jen šeptem….!