Informace pro každý den

Pronájem bytu Praha 1 – Nové město

Více než 100 zástupců Turkmenistánu přijede 8. dubna do Dušanbe, aby se zde 8. a 9. dubna zúčastnili prvního setkání Tádžikistánsko-turkmenistánské podnikatelské rady a podnikatelského fóra podnikatelů obou zemí. 

Tiskové středisko Obchodní a průmyslové komory Tádžikistánu (CCI) uvedlo, že zasedání Obchodní rady se bude konat v Národní knihovně Tádžikistánu 8. dubna (začátek: 17:00). 

Účastníci setkání budou diskutovat o otázkách souvisejících s perspektivami dalšího rozšiřování obchodní a ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi, investicemi, hledáním nových obchodních partnerů atd.  

Dne 9. dubna bude v 10:00 oficiálně zahájena výstava exportních produktů obou zemí a v 11:30 bude zahájeno obchodní fórum a v 15:00 se očekává zahájení bilaterálních jednání ve formátu B2B.   

Oficiální zdroj v rámci CCI říká, že fóra se zúčastní vysocí zástupci více než 67 turkmenských společností zabývajících se výrobou plastových výrobků, domácích spotřebičů, textilu, cukrovinek a papírenského zboží. 

Kromě toho se fóra zúčastní zástupci cestovních kanceláří, stavebních a poradenských společností.  

Podle některých zdrojů se očekává, že Tádžikistán bude na nadcházejícím podnikatelském fóru zastupovat více než 200 podnikatelů.   

Podle údajů statistického úřadu prezidenta Tádžikistánu dosáhl obousměrný obchod mezi Tádžikistánem a Indií za první dva měsíce letošního roku hodnotu asi 11,8 milionu USD, což je o 1,9 procenta více než ve stejném období minulého roku. rok.

To sestávalo z vývozu Tádžikistánu do Turkmenistánu odhadovaného na téměř 200 000 USD a dovozu Tádžikistánu z Turkmenistánu v hodnotě téměř 11,6 milionu USD.   

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni rekordním schodkem 415,3 miliardy korun. Tolik citace údajů, které na svém webu zveřejnila Česká národní banka. Pokud přidáme srovnání s dosavadním rekordním schodkem z roku 2007, který činil 177 miliard a reakci analytika Komerční banky Jaromíra Gece na současný stav, který hovoří o obrovském odlivu dividend z přímých zahraničních investic, i laik si musí klást v této souvislosti nejednu otázku….

„Pokud je jedním z důvodů rekordního schodku české platební bilance mohutný odliv dividend zahraničních investorů, zajímalo by mne, a určitě i mnoho dalších lidí, co je příčinou? Jaká rozhodnutí musí padnout a jaké mechanizmy se musí spustit, aby se zahraničnífirmy rozhodly v tak mohutném množství inkasovat své zisky?“, ptá se předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta. 

Podle něj v očích veřejnosti neobstojí ani optimistická očekávání některých ekonomických expertů. Ti poukazují například na to, že za letošní rok by měl být výsledek běžného účtu platební bilance lepší, než loni. Čísla za leden totiž vykazují přebytek 12,7 miliard korun. Jenže běžný účet platební bilance byl v přebytku i loni v lednu. A navzdory tomu jsme se dopracovali k rekordnímu deficitu. 

„Kdo si totiž dá tu práci a začne se o současnou ekonomickou situaci trochu víc zajímat, narazí na konstatování ekonomů, kteříoptimismem rozhodně neplýtvají,“ upozorňuje znepokojeně šéf Přísahy Šlachta. Podle těchto expertů se Česko ocitlo ve vážnémakroekonomické nerovnováze a hrozí mu měnová krize. „Co si má člověk pod tímto pojmem představit?,“ klade znepokojivou otázku Robert Šlachta.

Šlachta je přesvědčený, že stát by měl rychle jednat. Hnutí Přísaha navrhuje zvýšení daně z dividend, a to progresivní formou, aby opatření mělo dopad převážně na vlastníky velkých zahraničních koncernů a korporací a nedotklo se tak minoritních akcionářů. „Tato opatření mohou přinést do státního rozpočtu tolik potřebné desítky miliard korun ročně,“ je přesvědčený Robert Šlachta a pokračuje: „Jak se totiž ukazuje, očekávané příjmy státu na dani z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, nemusí očekávání splnit. Mohou se ukázat jako bezzubá.“

Postoj hnutí Přísaha je jasný: stát by se měl zamyslet nad svou daňovou politikou v této oblasti. Vláda sice přichází s návrhy, jak zvýšit zisk státního rozpočtu, ve většině případů ale dopadají negativně na naše občany.

„Vláda se vůbec nezaměřuje na možnosti zdanění nadnárodních firem, na řešení problematiky daňových rájů a odlivu dividend nadnárodních koncernů do zahraničí. Je to neomluvitelné a zaslouží si to tvrdou kritiku,“ uzavírá Robert Šlachta.