EKO KOM – Má to smysl, třídit odpad
EKO KOM – Má to smysl, třídit odpad
Základním předpokladem pro úspěšné a efektivní provozování systému nakládání s komunálním odpadem, je dodržovaní systému občany tak, jak je nastaven obecní vyhláškou. V praxi to znamená správné a důsledné třídění odpadu na jednotlivé složky a jejich shromažďování na příslušná místa a do příslušných nádob v určených termínech.
Z toho vyplývá, že občan musí být informován, které složky má z domovního odpadu vytřídit, kde je má skladovat a kam a kdy je odložit.
správné a důsledné třídění odpadu na jednotlivé složky
Druhou důležitou složkou komunikace je motivace obyvatel. Občan by měl být přesvědčen o tom, že je správné (nebo alespoň nutné) chovat se tak, jak mu obecní vyhláška velí.
Obecné poznatky o postojích obyvatel k hospodaření s odpady, požadované informace
Požadované informace lze rozdělit na informace praktického a obecného charakteru:
praktické informace (nejčastěji místního charakteru) zajímají především „začátečníky“, kteří doposud nemají relevantní informace o třídění:
- jak správně třídit jednotlivé složky odpadu (co patří a nepatří do kontejneru)
- umístění nejbližších sběrných míst a kontejnerů pro tříděný odpad
- harmonogram svozu odpadu v místě bydliště,
- jak je upraven režim skládek, jak probíhá recyklace/likvidace jednotlivých kategorií odpadu, atd.
Společným jmenovatelem všech těchto informací je praktická využitelnost těchto informací při každodenním nakládání s odpady.
obecné informace zajímají občany, kteří mají praktické informace k dispozici a zajímají se spíše o obecnější témata spojená s tříděním odpadů:
- informace poukazující na důležitost třídění v kontextu ochrany životního prostředí,
- vysvětlení dopadů legislativní úpravy v ČR,
- informace, které by přiblížily vlastní průběh zpracování odpadů,
- možnosti a formy využití druhotných surovin, atd.
Jedná se o nedostatek informací obecných (legislativa a povinnosti z ní vyplývající) i praktických (nakládám s odpady správně?, kde se dozvím další informace?, kdy se sváží který druh odpadu).
Z průzkumů nadále vyplývá, že lépe jsou většinou informovaní občané žijící ve velkoměstech a v malých obcích, hůře jsou informováni obyvatelé středně velkých obcí a měst, zejména pak obyvatelé sídlišť a činžovních domů.
Preferované komunikační prostředky
Již zmíněné průzkumy také uvádějí, jaké informační zdroje veřejnost preferuje. Polovina obyvatel by si přála být informována o třídění prostřednictvím letáků distribuovaných v místě bydliště, přibližně stejná část by uvítala, pokud by nacházela informace o třídění přímo na obalech jednotlivých výrobků a ve stejné míře jsou preferovány rovněž informace umístěné na kontejnerech. Naopak nejméně preferovanými informačními prostředky jsou besedy, rozhlasové relace a vývěsky v domě.
Komunikační prostředky seřazené dle preference obyvatel:
- Informace na kontejnerech
- Letáky
- Televize
- Místní tisk
- Vývěska v domě
- Dopis do schránky
- Rozhlas
- Besedy
Informace by tedy měly být dobře dostupné. Jako nejvhodnější v obcích se jeví místní média (zejména tisk, popř. rozhlas a TV), informace přímo na kontejnerech (nálepky) a letáky (dopisy) do schránek. Jiné formy poskytování informací (tj. vývěsky v domě, besedy, diskuse) jsou vzhledem k nízké preferenci ze strany obyvatel doplňkové či podpůrné komunikační nástroje, které mohou oslovit pouze omezenou část populace
Cílové skupiny
Výběr cílových skupin závisí vždy na konkrétní situaci v daném regionu a zaměření místní informační kampaně. Rozdělení obyvatelstva do jednotlivých skupin je třeba přizpůsobit cílům informační kampaně. Dělí se podle věku a hospodářské aktivity, nejlépe na občany ve věku neproduktivním, produktivním a případně postproduktivním. Dalším možným rozdělením populace je dělení do cílových skupin podle zástavby, např. na obyvatele panelových sídlišť, vilové zástavby, důchodců žijících v DPS, nebo žáky místní školy.
