Podle Amnesty International provedly peruánské bezpečnostní síly na začátku tohoto roku rozsáhlé útoky proti demonstrantům „mimosoudními popravami“ a „rozšířeným používáním smrtící munice“, přičemž se snažily potlačit masové protesty, které začaly v prosinci 2022 .
Skupina na ochranu práv zkoumala smrt 25 lidí zabitých v regionech Ayacucho, Apurimac a Puno mezi 7. prosincem 2022 a 9. únorem 2023. Celkem bylo během protestů zabito 49 civilistů.
Zpráva Amnesty International zjistila, že mnoho obětí bylo mladších 21 let, přičemž mezi zdokumentovanými případy bylo šest dětí.
Týdny trvající protestní hnutí v Peru bylo vyvoláno obžalobou a zatčením bývalého prezidenta Pedra Castilla v prosinci a podpořeno hlubokou nespokojeností s životními podmínkami a nerovností v zemi.
Zatímco protesty probíhaly po celé zemi, nejhorší násilí bylo na venkovském a domorodém jihu, který viděl vypuzení Castilla jako další pokus peruánských pobřežních elit zlevnit je.
Podle Amnesty používaly ozbrojené síly země a národní policie během zdokumentovaného období smrtící sílu, jako jsou kulky a zbraně zakázané při prosazování práva, jako jsou pelety, „nezákonným způsobem“.
Méně smrtící síla, jako je slzný plyn, byla také použita „nadměrným, nepřiměřeným a někdy i zbytečným způsobem,“ uvádí zpráva.
Peruánské úřady uvedly, že bezpečnostní síly země jednaly v sebeobraně. Podle důkazů shromážděných Amnesty International však zranění, která způsobila 25 úmrtí, „byla způsobena na částech těla, kde se s největší pravděpodobností stanou smrtelnými, což by naznačovalo, že nešlo o náhodné výstřely, ale úmyslné“.
„V žádném z případů nebyl nalezen důkaz, že by zemřelá osoba představovala riziko pro život nebo integritu úředníků,“ uvádí zpráva.
„V několika případech byli zabití i zranění lidé pouhými kolemjdoucími nebo kolemjdoucími,“ uzavírá zpráva.
Mimosoudní popravy a mladé oběti
Z 25 úmrtí zdokumentovaných Amnesty International bylo nejméně 20 považováno za mimosoudní popravy. Patnáct z těchto obětí bylo mladších 21 let.
První známou obětí během protestů byl 15letý chlapec David Atequipe, který byl 11. prosince střelen do zad při sledování protestů před letištěm Andahuaylas v regionu Apurimac, podle pitevní zprávy zdokumentované Amnesty.
Další 15letý mladík, Christopher Ramos Aime, byl zastřelen o několik dní později, když 15. prosince přecházel silnici v Ayacuchu. Ramos pracoval na místním hřbitově poblíž letiště při čištění hrobek a náhrobků a také pomáhal návštěvníkům s květinami.
Podle pitvy Amnesty International a důkazů, které skupina shromáždila, byl Ramos zabit „projektilem střelné zbraně“, který způsobil poranění hrudníku. Ramos nebyl ozbrojený a nepředstavoval žádnou hrozbu pro bezpečnostní síly, uzavírá organizace.
„Zabili nevinné lidi, můj syn byl nevinný, přecházel silnici, když ho zastřelili,“ řekla ve středu v slzách CNN Hilaria Aime, Christopherova matka.
Peruánské úřady uvedly, že bezpečnostní síly země jednaly v sebeobraně. Podle důkazů shromážděných Amnesty International však zranění, která způsobila 25 úmrtí, „byla způsobena na částech těla, kde se s největší pravděpodobností stanou smrtelnými, což by naznačovalo, že nešlo o náhodné výstřely, ale úmyslné“.
„V žádném z případů nebyl nalezen důkaz, že by zemřelá osoba představovala riziko pro život nebo integritu úředníků,“ uvádí zpráva.
„V několika případech byli zabití i zranění lidé pouhými kolemjdoucími nebo kolemjdoucími,“ uzavírá zpráva.
Mimosoudní popravy a mladé oběti
Z 25 úmrtí zdokumentovaných Amnesty International bylo nejméně 20 považováno za mimosoudní popravy. Patnáct z těchto obětí bylo mladších 21 let.
První známou obětí během protestů byl 15letý chlapec David Atequipe, který byl 11. prosince střelen do zad při sledování protestů před letištěm Andahuaylas v regionu Apurimac, podle pitevní zprávy zdokumentované Amnesty.
Další 15letý mladík, Christopher Ramos Aime, byl zastřelen o několik dní později, když 15. prosince přecházel silnici v Ayacuchu. Ramos pracoval na místním hřbitově poblíž letiště při čištění hrobek a náhrobků a také pomáhal návštěvníkům s květinami.
Podle pitvy Amnesty International a důkazů, které skupina shromáždila, byl Ramos zabit „projektilem střelné zbraně“, který způsobil poranění hrudníku. Ramos nebyl ozbrojený a nepředstavoval žádnou hrozbu pro bezpečnostní síly, uzavírá organizace.
„Zabili nevinné lidi, můj syn byl nevinný, přecházel silnici, když ho zastřelili,“ řekla ve středu v slzách CNN Hilaria Aime, Christopherova matka.
Amnesty také zmiňuje smrt Beckhana Quispeho, 18letého fotbalového trenéra, který byl v prosinci střelen do hlavy v Andahuaylas v regionu Apurimac. O jeho případu dříve informovala CNN .
Jak již dříve uvedla CNN, Amnesty také uvedla, že útoky proti demonstrantům byly provedeny „s výraznou rasistickou zaujatostí“ v jižním Peru, kde demonstranti čelili násilnější reakci bezpečnostních sil a zanechali desítky mrtvých.
Podobné protesty se konaly v hlavním městě Peru Limě, ale vyžádaly si pouze jednu smrt.
O předběžných zjištěních Amnesty dříve informovala CNN.
Reakce a vyprávění peruánské vlády
V této závěrečné zprávě Amnesty International poukazuje na to, že peruánské úřady – včetně peruánské prezidentky Diny Boluarteové a předsednictva Rady ministrů (PCM) – chválily během protestů bezpečnostní síly země a „důsledně podporovaly a ospravedlňovaly akce donucovacích orgánů. navzdory stále jasnějším důkazům o jejich nezákonném jednání.“
„Státní narativ navíc stigmatizoval demonstranty jako teroristy a násilníky, což přispělo k eskalaci násilí a povzbudilo vymáhání práva, aby i nadále jednali stejným způsobem,“ zdůrazňuje zpráva.
Orgány na nejvyšší úrovni nepožadovaly odpovědnost od ozbrojených sil a policie, přestože „značné důkazy“ ukazují na odpovědnost bezpečnostních sil za desítky mrtvých, říká také Amnesty.
Prezident Boluarte v nedávném rozhovoru pro místní média, který čelí kritice za způsob, jakým její vláda zvládá protesty, uvedla, že ona a její ministři nerozhodují o protokolech pro ozbrojené síly nebo policii.
„Mají své vlastní zákony a protokoly. Komu vyhovují? Jejich velitelé. Nemáme nad nimi žádnou moc. Mohu být nejvyšším náčelníkem ozbrojených sil, ale nemám žádné velení (nad nimi) a o protokolech rozhodují oni,“ řekl Boluarte.
CNN se obrátila na prezidentskou kancelář, která odmítla závěry zprávy komentovat. Kontaktováno bylo také peruánské ministerstvo obrany a vnitra. Obě ministerstva v únoru CNN řekla, že se nemohou vyjádřit, dokud neskončí probíhající vyšetřování prováděné prokuraturou.
Peruánská prokuratura zahájila 10. ledna předběžné vyšetřování prezidenta Boluarteho, peruánského premiéra Alberta Otarola a dalších ministrů za údajnou genocidu, vraždu a vážná zranění spáchaná během protestů.
Ve středu Boluarteho úřad řekl CNN en Espanol, že prezidentka byla pozvána, aby 31. května podala svědectví na prokuraturu.
Úřad peruánského státního zastupitelství byl v této závěrečné zprávě rovněž kritizován za to, že neprovedlo trestní vyšetřování související s úmrtími během protestů „bezodkladně, důkladně a nestranně“. CNN se obrátila na státní zastupitelství s žádostí o vyjádření.