Veřejné a politické aktivity za Rakouska-Uherska
Pocházel ze zemědělské rodiny. Vystudoval reálku v Telči. Po několik semestrů navštěvoval Vysokou školu technickou v Praze a obchodní akademii ve Vídni.
František Staněk – Veřejné a politické aktivity za Rakouska-Uherska
Roku 1892 převzal správu rodinného statku. Roku 1905 zdědil statek s lihovarem v Želetavě. Působil jako organizátor družstevnictví na Jindřichohradecku a poté na jihozápadní Moravě. Podílel se na vzniku zájmových organizací jako Svaz lnářů a bramborářů v Jihlavě nebo Národohospodářský svaz pro západní Moravu. Byl aktivní v České agrární straně, jejímž členem byl od jejího založení roku 1899. Od roku 1905 byl předsedou moravské organizace agrární strany a podílel se na jejím zapojení do širšího antiklerikálního bloku. Roku 1910 se stal předsedou moravských agrárníků a zároveň místořpedsedou celostátní České agrární strany.
Angažoval se v zákonodárných a samosprávných sborech. V roce 1900 byl zvolen starostou obce Strmilov. Od roku 1906 zasedal v české zemské zemědělské radě. V letech 1901–1907 byl poslancem Českého zemského sněmu. Byl sem zvolen v zemských volbách roku 1901 za kurii venkovských obcí, obvod Jindřichův Hradec. V letech 1906–1918 byl i poslancem Moravského zemského sněmu. Přechod do moravské zemské politiky souvisel s jeho nabytím statku v Želetavě. Uspěl v zemských volbách roku 1906, kdy usedl na Moravský zemský sněm za českou kurii venkovských obcí, obvod Telč. Mandát zde obhájil i ve zemských volbách v roce 1913.
Roku 1904 se stal i poslancem Říšské rady za Českou agrární stranu. Zvolen byl za kurii venkovských obcí, obvod Německý Brod, Polná atd. Nastoupil 8. března 1904 místo Eduarda Brzoráda. Mandát poslance Říšské rady obhájil v řádných volbách roku 1907, konaných již podle rovného volebního práva, tedy bez kurií. Zvolen byl za český obvod Morava 27. Za stejný obvod uspěl i ve volbách roku 1911. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.
František Staněk roku 1905 zdědil statek s lihovarem v Želetavě
V květnu 1906 se uvádí coby jeden ze čtyř členů poslaneckého Klubu českých agrárníků (Klub der böhmischen Agrarier) na Říšské radě. I po volbách roku 1907 v parlamentu usedl do poslaneckého Klubu českých agrárníků. Od roku 1910 byl předsedou agrárnického poslaneckého klubu na Moravském zemském sněmu a od roku 1913 byl předsedou frakce českých agrárníků na Říšské radě a od roku 1912 také předsedou volného střechového Jednotného klubu českého.
Patřil mezi nejvýznamnější české parlamentní politiky. V letech 1907–1910 byl coby říšský poslanec členem rakousko-uherských delegací (sbor zástupců obou částí dualistické monarchie pravidelně dojednávající vzájemné transakce).