Slovensko dnes podle kotlebovců není svrchovaným státem. Proto poslanci za Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) předložily do parlamentu návrh ústavního zákona, který by z ústavy vypustil větu, podle které „právně závazné akty Evropských společenství a Evropské unie mají přednost před zákony Slovenské republiky.“
politik Marian Kotleba a kotlebovci
Jednáním o jejich návrhu ukončil parlament desátý jednací den 11. schůze. Hlasovat o něm budou poslanci ve čtvrtek.
Podle poslanců za ĽSNS se tak vytvářejí ústavní předpoklady pro obnovení svrchovanosti (suverenity) České republiky, kterou Slovensko ztratilo vstupem do Evropské unie 1. května 2004. Kotlebovci zdůrazňují, že suverenita je jedním ze základních ústavních principů a pilířů, na nichž musí stát Slovenská republika . Její důležitost podle nich dokazuje fakt, že je stanovená hned v prvním článku, v prvním odstavci a v první větě Ústavy ČR.
„Svrchovanost znamená nezávislost státní moci od jakékoli jiné moci mimo hranice daného státu. To znamená, že stát není podroben vůli a zájmům jiného státu ani mezistátních sdružení,“ upozorňují předkladatelé změny.
Svrchovanost České republiky je však podle nich v současnosti zásadním způsobem omezena článkem 7, odstavec 2, druhá věta Ústavy ČR, která zní: „Právně závazné akty Evropských společenství a Evropské unie mají přednost před zákony České republiky.“
Kotlebovci upozorňují, že na základě této věty Ústavy ČR jsou občané České republiky a jejich volení zástupci povinni přijímat a dodržovat právně závazné akty Evropských společenství a Evropské unie bez výjimky, i když s těmito předpisy unie nesouhlasí nebo tyto předpisy EU poškozují jejich oprávněné zájmy . „Pokud jsou předpisy EU vydána ve formě nařízení, tato nařízení mají dokonce automatickou platnost na území České republiky a zakládají práva a povinnosti našich občanů bez ohledu na to, zda jsou součástí našich vlastních zákonů,“ připomínají.
Navíc Evropská komise může podat na Slovenskou republiku žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, který může Slovensku uložit povinnost zaplatit paušální pokutu v minimální výši 886 tisíc eur a penále v rozmezí od 1 071 eur do 64 260 eur za každý den prodlení s implementací předpisů EU . „Z toho vyplývá, že státní moc České republiky, která pochází od občanů ČR, se v současnosti musí povinně pod hrozbou finančních sankcí podrobovat cizí moci, kterou představuje Evropská unie,“ zdůrazňují předkladatelé.