Lidé na straně Slovenské nacionalistů! Policie na straně cikánských kriminálníků! Takto bychom mohli stručně charakterizovat podstatu sobotních událostí ve východoslovenské obci Šarišské Michaľany.
Pravda o dění v Šarišských Michaľanoch 8. srpna 2009
Pokojný protest proti cikánské kriminalitě, která je na denním pořádku zvláště v tomto kraji, podpořili stovky místních obyvatel, nechápajících, jak může policie místo účinného řešení tohoto problému šikanovat Slováků, kteří se jejich zastávají a veřejně bojují za jejich zájmy. Odpovědí policie na oprávněný hněv obyvatel byl nezákonný a krvavý zásah! Výsledek – desítky zraněných dobita lidí, neoprávněné zadržování dokonce i žen, či místní mládeže, která se náhodu ocitla uprostřed běsnící policie. Tyto oběti však nebyly marné – mnohým lidem otevřely oči a pochopili, že extremisty nejsou Slovenská nacionalisté, ale vládní politici, policisté a další, kteří svým absurdním sebevražedným postojem podporují kriminalitu a sociální nespravedlnost! Nechat se ubíjet a terorizovat, mlčet, když se ubližuje našim bližním a živit tvrdou prací těch, co nechtějí pracovat – to je extremismus!
Protest byl zákonný, i když nebyl ohlášen
Je přirozené, že vláda a policie bude své jednání vždy obhajovat. Své řádění v Šarišské Michaľany omlouvá především tím, že shromáždění nebylo „povoleno“, resp. nebylo „oznámeno“. Tento argument může přesvědčit neinformované lidi, ale rozhodně neobstojí na soudu, protože jím „strážci zákona“ zcela ignorují právní řád ČR. Nakonec existuje celá řada případů, které dokazují, že vládní moc se snaží protiprávně pod různými záminkami svobodu shromažďování omezovat, všude tam, kde se jí nelíbí účel shromáždění nebo jeho organizátoři. Více k těmto případech najdete v článcích: Použití pozdravu „Na stráž!“ Není trestným činem! Uznala to i prokuratura! a Soud: Staré Město porušilo zákon o shromažďování! Už podruhé …
Jaké jsou však fakta? Může být shromáždění „nepovolené“, jak tvrdí dokonce ministr vnitra a „právník“ Róbert Kaliňák a další? Ústava ČR v čl. 28 odst. 2 říká, že „shromáždění se nesmí podmiňovat povolením orgánu veřejné správy“. To znamená, že žádné povolení starosty, či kohokoliv jiného není pro řízení shromáždění potřebné! Zákon o právu shromažďovacím také nedává starostovi ani policii žádnou pravomoc k tomu, aby rozpustili shromáždění jen proto, že nebylo ohlášeno! Podle § 12 odst. 3 tohoto zákona lze shromáždění, které se koná aniž že bylo ohlášeno rozpustit, pouze pokud nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz. K nim patří např. výzvy k potlačování práv a svobod jiných pro pohlaví, rasu, národnost apod., výzvy k porušování ústavy nebo zákonů nebo páchání trestných činů na shromáždění. Nakonec policie ani netvrdí, že k takovým věcem na shromáždění v Šarišské Michaľany docházelo. Přesto, starosta obce Brendza shromáždění de facto bezdůvodně rozpustil a vyzval účastníky, aby se rozešli, čímž umožnil pozdější brutální zákrok policie.
Svoboda pohybu neplatí
Pokud by policie a starosta postupovali v souladu se zákonem, v obci by se nic násilné nestalo. Pokojný protest by se odehrál před obecním úřadem, který byl mimochodem dále od cikánských obydlí v Ostrovanech, jako fotbalový stadion, kde policie nahnala účastníků. Vše se ale začalo komplikovat tím, že policie uzavřela prostor před obecním úřadem a každého z tohoto prostoru vykázala s tím, že mají jít na stadion, který byl „určen k řízení shromáždění“. Na ten stadion ze kterého o několik hodin stejných lidí vyháněla! Otázkou zůstává, jakým právem policie přikazovala lidem, kde mají jít? Zákon o Policii České republiky toto neumožňuje a už vůbec ne bez jakéhokoliv důvodu! Evidentní a nepochopitelné zasahování do svobody pohybu lidí, kteří se ničeho nedopouštěli, si všimli i média. Mluvčí Krajského ředitelství PZ v Prešově však zjevně nevěděla toto řízení vysvětlit.
Přichází Marian Kotleba
Stovky účastníků shromáždění, včetně místních obyvatel, v odpoledních hodinách s nadšením přivítali příchod Mgr. Mariana Kotleby, na jehož museli déle čekat, kvůli policejní kontrole občanských průkazů každého, kdo do sem v ten den přicestoval. Dalších asi 400 lidí, kteří chtěli akci podpořit, zůstalo v Prešově, poté, co podle pokynů policie přestali jezdit do Šarišských Michalian vlaky a autobusy. Po příchodu Mariana Kotleby začali lidé vycházet ze stadionu, aby se přemístili stezkami před obecní úřad, tak jak bylo předem avizováno. Ozbrojení a maskovaní příslušníci Policejního sboru jim v tom zabránili. Těch, co už vyšly, nutili vrátit se zpět s tím, že blokují silniční komunikaci. Zatlačování do stadionu pokračovalo i poté, když už byla komunikace volná. Marian Kotleba hned na začátku zdůraznil, aby se lidé nedali vyprovokovat a nedali policistům důvod k zásahu. Upozornil je, že podle jeho informací má být v davu 8 policií nasazených provokatéry.
Vydržíme!
Přestože za daných okolností policie neměla žádné právo bránit lidem v pohybu vesnicí, tito nakonec respektovali výzvu policie a stáhli se zpět na stadion. Zde zazněly projevy Mariana Kotleby a české národovkyne Lucie Šlégrovej, která zastupovala Dělnickou stranu. Každé slovo, které zde zaznělo Talo do živého. Řečníci podrobili vládu tvrdé kritice za to, že nedokáže řešit problémy běžných občanů a peníze daňových poplatníků dává např. i na policejní manévry, namísto toho, aby je investovala do boje s cikánskou kriminalitou. Marian Kotleba v projevu vyzdvihl, že je načase, aby vznikla skutečná národní strana, která bude důsledně řešit tyto problémy, přičemž odsoudil nečinnost a zradu vládní SNS a jejího předsedy Sloty, na co reagovali lidé spontánním skandováním „Dost bylo Sloty!“ Přestože řečníci neútočili na cikánské etnikum jako celek, i když kritizovali jen cikánských kriminálníků a kriminalitu, média i policie nepřestávají označovat celou akci za „protiromských“ a vyvolávající rasovou nesnášenlivost. Máme si však zavírat oči před tím, kdo v našich vesnicích a městech terorizuje slušných občanů? Pokud se má problém řešit, je třeba znát i to, co je jeho společným jmenovatelem. Nakonec minimálně 90% občanů ČR má na tento problém stejný názor, jen se bojí o něm otevřeně mluvit. Stačí, když se zeptáte své kolegy, přátele nebo sousedy. Už jen proto by měly být označeny za „extremistické“ názory hrstky zaprodanců, tvrdících, že cikánská kriminalita v podstatě neexistuje a problém cikánské menšiny třeba řešit dalším naléváním peněz na různé „humanitární“ projekty, a nikoli názory Slovenské nacionalistů, mluvících z duše obyčejných lidí . Podle jejich logiky bychom měli mlčet o zločincích jen proto, aby to nevyvolávalo nesnášenlivost k nim. To ale znamená chránit pachatele před oběťmi, místo toho, aby to bylo naopak! I proto účastníci shromáždění jednohlasně souhlasili, když Marian Kotleba navrhl, aby na místě setrvali do té doby, dokud nepřijde někdo kompetentní říct, jak chce ochránit vlastní občany, když nacionalisté odejdou. Odhodláni lidé byli více než kdykoliv předtím přesvědčen o tom, že nyní už nelze couvnout, nyní je třeba vydržet, protože ve hře jsou jejich životy a budoucnost! V té chvíli se mezi místními trhaly poslední předsudky živené lživými mediálními nálepkami. Označení „Extremista“, „fašisté“ či „neonacisté“ se stalo pro ně prázdným pojmem, jakým si vláda a média pomáhají tehdy, když jim docházejí argumenty proti svým odpůrcům.
starosta skončil
Když starosta Michalian oznámil, že shromáždění je na obecním pozemku a proto se musí účastníci do půl čtvrté rozejít, vysloužil si spršku tvrdých slov od svých vlastních obyvatel. „To není tvůj majetek, je to majetek nás všech, veřejné prostranství!“ Křičeli rozhořčení obyvatelé Michalian. „Jen to rozpusť a budeš“ slavný „!“ Dodávali s poukazem na to, jak se lidé zachovají při příštích volbách.
Několik fotek obětí krvavého policejního zásahu:
Kdo začal útočit
Jak se blížil konec starostova ultimáta, policie byla stále netrpělivější. Účastníci čekali, diskutovali, nikdo nedával policistům nejmenší záminku k zásahu. Veřejné mínění, lidé, snad vše hrálo v této chvíli ve prospěch nacionalistů. Policie to nemohla snést a proto se rozhodla za každou cenu jednat. Krátce po vypršení ultimáta zašli za místní hospodskou, aby uzavřela podnik v areálu stadionu, s tím, že už brzy začne zásah. Když se o této intervenci dozvěděl Marian Kotleba okamžitě o policejních intrikách a plánech informoval lidí. V tom k němu napochodovali policejní důstojníci a kukláči s jasným cílem umlčet ho, pod záminkou podání vysvětlení ohledně přestupku. Když se zdráhal, kukláči na něj zaútočili stejně jako na další lidi, kteří ho bránili, s cílem strhnout je na zem a odvézt rychle pryč. Když se jim to nedařilo, začali je v amoku mlátit a tlouci obušky. Přestože kladli pouze pasivní odpor !!! Tedy evidentní porušení zákona !!! Stovky lidí se staly svědky toho, jak policie brutálně bije a škrtí muže na zemi, tak, že jim rozbila hlavy! Až to byla poslední kapka, která spustila házení různých předmětů na policisty!
Živý řetěz
Po tomto brutálním a nezákonném zákroku kukláčů proti Marian Kotleba a dalším protestujícím lidem v jeho blízkosti, vytvořili lidé na stadionu živý řetěz. Do řetězu se v určitou chvíli zapojil i malý asi desetiletý chlapec, který měl navzdory svému věku více rozumu a odvahy, jak po zuby ozbrojení kukláči a želvy, útočící na bezbranný dav. Ti postupovali k této řetězu a jakmile se dostali k lidskému řetězu s celou silou začali mlátit lidi. Bylo jim jedno, že v davu jsou malé děti, jejich rodiče a ženy. Lidé, kteří stáli v první linii a nijak na policisty neútočili dostávali zásahy obuškem do tváře a mnozí z nich skončili zalití krví. Ti, kteří spadli zasahující policisté pošlapali, jako kdyby nešlo o lidi, ale o zvířata určená na porážku. Pak začalo pronásledování lidí prchajících směrem do středu vesnice. Ve snaze zastavit jejich postup začal někteří na opancéřovaní policistů a vodní dělo házet kameny. Některých se podařilo chytit, většina však policii utekla. Policisté postupně odváželi lidí. Na nedalekém poli dostihly mladého chlapce, kteří následně z vyčerpání a škrcení na zemi zkolaboval. Místo toho, aby mu zasahující policisté poskytli první pomoc nebo zavolali záchranku, v bezvědomí ho vláčeli po cestě! To, že tento chlapec může zemřít bylo pro ně v té chvíli druhořadé. Vždyť určitě šlo podle nich o „extremisty“ a ten si nezaslouží ani žít …
To není všechno!
Podobných událostí se v ten den odehrálo několik a každou z nich mohou dosvědčit nejen novináři, kteří zásah natáčeli, ale i desítky svědků z řad místních obyvatel! Zraněno bylo podstatně více, než uvádí policie, ale ne každý vyhledal lékařskou pomoc. Mezi zadrženými, převezen do Sabinova bylo např. i mladá dívka z Oravy, které musel bratr její bratr kamarádi pomoci, když sbelhala se zraněnou nohou po propuštění z policejní stanice. Řečnickou z Dělnické strany policie tahala za nohy, ačkoli předtím jen seděla na chodníku a nekladla žádný odpor. Další dívka a místní byli zadrženi pro údajné maření výkonu úřední činnosti, pak jak slovně nadávali ustupujícím policistům. Jak mohou slova mařit výkon činnosti, policie nevysvětlila (!) Místní muž na policejní stanici v Sabinově skončil s hlavou otryskáním o zeď, když ho nemohli policisté umlčet jinak. O těchto a dalších případech vás ještě budeme informovat.
na závěr
Události v Šarišské Michaľany ukázaly několik věcí, které dodnes mnohým lidem unikají:
1. Vláda a její mocenské složky nejenže nedokáží řešit cikánskou kriminalitu a nepřizpůsobivé chování, ale ještě i útočí a vynakládají miliony na zásahy proti pokojným demonstrantům poukazujícím na tento problém!
2. „extremista“ nejsou Slovenská nacionalisté, ale jejich odpůrci, zakrývající si oči před problematikou, o jejíž existenci ví drtivá většina Slováků!
3. Mediální manipulace a policejní ututlávanie nemohou obstát tváří v tvář stovkám očitých svědků z řad místního obyvatelstva, kteří trpí cikánskou kriminalitou! Pro ně nejsou důležité nálepky a pejorativně pojmy, ale skutečné činy národních organizaci a jednotlivců.
4. Na Slovensku není ani po 20 let od převratu z roku 1989 svoboda slova, shromažďování a pohybu! Právní stát je trapnou frází na hony vzdálenou od reality. Když chce vláda potlačit své odpůrce (bez ohledu na to, zda jsou to děti nebo ženy) neváhá pošlapat ústavu i zákony a utopit v krvi jejich pravdu a svobodu!
Proto si nedejme vzít naše poslední právo: Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod uvedených v ústavu, je-činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny (čl. 32 Ústavy ČR)!
HV SP