Co všechno obnáší herecké povolání?
Herec podle dramatického textu interpretuje role tvůrčím způsobem – vypráví, přednáší v představeních v divadle, televizi, rozhlase, filmu nebo na jiných audiovizuálních nosičích. Nastuduje si odpovídající roli, následně ji umělecky ztvární a při spolupráci s režisérem ji na zkouškách kombinuje s ostatními herci. Kromě samotného hraní sem patří i vodění či mluvení loutek, četba prozaických nebo dramatických textů a recitace poezie a prózy.
Co všechno obnáší herecké povolání?
V rovině řemeslného herectví řada herců vychází z K. S. Stanislavského a jeho metody herecké tvorby, jež mi byla základním kamenem při studiu herectví.
Při hledání přemostění mezi metafyzičnem a hereckým řemeslem je možné vycházet z A. Artauda. S ním se ale ne každý herec musí úplně ztotožňit. Přesto ale u „jeho divadla“ nacházím zásadní duchovní spojitost se svým vnímáním.
Toto všechno je doplňováno konkrétními zkušenostmi, které jsou zapsány u některých kapitol či podkapitol a to buď na jejím počátku, či na konci. Tyto osobní zkušenosti jsou vedeny formou deníku, který ale v této formě reálně neexistuje.
Všechno, co je v něm zmíněno, ale skutečně proběhlo. Některé události jsou přepsány tak, jak byly zapsány bezprostředně poté a nesou tehdejší rozpoložení a živelnost. Jiné jsou sepsány s časovým odstupem a obohaceny o nové poznání a nadhled. Jsou psány v uvozovkách, kurzívou a označeny tímto symbolem .
Všechno je potřeba brát s určitou rezervou. Spojení všech výše zmíněných je mým subjektivním pohledem. Nutno myslet na to, že jsem se netrápil otázkou let, míst, kultur a podmínek, za kterých oni působili. Z některých vycházím více, z některých méně. Od některých jsem se pokusil brát celou hloubku myšlení (Tolle), od někoho pouze části myšlenek (Buber). Celá jejich výpovědní hodnota je tedy svazována mou interpretací, která je může omezovat a někde i vyložit jinak. Ale to je vlastně správně. Nejde mi o to, je pouze ocitovat, ale spojit je v jedno a otevřít obzor
novým poznatkům.