Firmy, které začaly monitorovat aktivity svých zaměstnanců, si své rozhodnutí pochvalují. Monitorováním získali přehled o tom, co dělají jejich lidé v práci na počítači, jaké stránky na internetu nejčastěji navštěvují, kam jezdí na služebních a
Ve srovnání s tím, jak na své pracovníky dohlížejí firmy například ve Spojených státech amerických, je monitorování v České republice teprve v začátcích.
Firmy si sledování zaměstnanců pochvalují
V USA je pouze ve třech zemích zakázáno kamery prostory, kde se zaměstnanci převlékají, uvedl na semináři Monitorování aktivit zaměstnanců na pracovišti – Kde jsou hranice? Dušan Tomka z advokátní kanceláře DT LEGAL. V České republice něco podobného nedovoluje legislativa, firmy musí při monitorování skloubit právo zaměstnance na ochranu soukromí s právem zaměstnavatele na ochranu majetku. Způsob a rozsah sledování Slovenské zaměstnavatelé většinou upravují v interních směrnicích či dodatcích k pracovním smlouvám.
Podle statistik je průměrný čas, který zaměstnanci tráví při mimopracovních aktivitách, dvě a půl hodiny denně. Nejčastěji se v práci věnují soukromému mailování, chatem, nakupování nebo si prohlížejí Facebook, sportovní a erotické stránky. Společnost Matador se proti nepracovním surfování na internetu rozhodla bojovat, protože snižovalo přenosovou rychlost firemního internetu. Nejprve Matador zakázal zaměstnancům navštěvovat 200 000 webových stránek, protože se však toto číslo denně zvětšovalo, musel Matador tento krok přehodnotit. „Došli jsme k závěru, že zakazovat věci v tak dynamickém prostoru je nemožné,“ řekl prezident Matadoru Štefan Rosina. Společnost nakonec zavedla každodenní přehled Top 10 stránek, které každý zaměstnanec navštívil v předešlý den. „Stačilo to, už třetí rok není třeba zvyšovat přenosové rychlosti,“ prozradil Rosina. Podle něj si totiž zaměstnanci dobře rozmysleli, jaké stránky si budou v práci na internetu prohlížet, aby se před kolegy nemuseli stydět, protože stránky, které se zobrazovaly v přehledu, nebyly vždy lichotivé.
Ve společnosti Trenkwalder po zavedení sledování internetu zjistili, že 51 procent stránek, které si zaměstnanci v práci dívají, patří mezi mimopracovní aktivity. Pracovní den v případě některých zaměstnanců vypadal tak, že ráno přišli do práce, pustili si online rádio, prohlédli stránky bulvárního deníku, seriózního deníku, před obědem stránky obedovat.sk, po obědě Facebook, a pak šli domů, uvedl příklad z monitorování generální ředitel společnosti Ľuboš Sirota. „Bylo to pro mě šokující,“ řekl. Přesto společnost nepřijala zásadní omezení pohybu na internetu a spoléhá se na loajalitu svých zaměstnanců. Tím, že vědí, že jsou sledováni, se totiž vyhýbají stránkám, které by mohly být pro firmu ohrožením.
Advokátní kancelář DT LEGAL monitorování zavedla z obavy, že z kanceláře uniknou důvěrné a citlivé informace. „Až 75 procent krádeží firemních dat je způsobených zaměstnanci a pouze 25 procent průnikem do systému zvenčí prostřednictvím hackerů,“ řekl pro agenturu SITA Tomka. Advokátní kancelář DT LEGAL činnost svých zaměstnanců kontroluje monitoringem počítačového systému. Monitorováním získala přehled o tom, jaké dokumenty si její zaměstnanci vytlačili, jaké stránky na internetu navštívili, ale io souborech, které byly stahované či posílány. „Podařilo se nám zamezit úniku informací a když i nějaké informace unikly, okamžitě jsme věděli identifikovat osobu a zvrátit nepříznivý stav. Sekundární se nám podařilo zvýšit efektivitu práce v kanceláří, „uvedl Tomka.
Podle Tomka je však monitorování zaměstnanců citlivou věcí, protože například z prohlížených stránek na internetu se dá vytvořit osobní profil zaměstnance. Pokud by si například ženy v práci prohlíželi stránky o plodných dnech, těhotenství či gynekologických ambulancích, jejich zaměstnavatel by mohl pochopit, že v jejich životě se děje změna. Tomka proto upozorňuje, že zaměstnavatel musí být při monitorování citlivý a myslet na lidskou důstojnost a právo na soukromí.